Historie školy

Snahy o zřízení školy v Bohdašíně sahají do poloviny 18. století. Už tenkrát vyučoval (jak i jinde v zimním období) v čísle 49 nějaký Dyntar. Chodily k němu na vyučování jen děti z obce Bohdašín. Dyntar při vyučování také tkalcoval, mezi tím co žáci vypracovali nějaký úkol a starší učily mladší abecedě.

Zájem o postavení školy se řídil podle toho, měl-li starosta a několik zástupců výboru děti, byla nálada na zřízení školy. V případě, že děti neměli, byli proti zřízení z úsporných důvodů.
Když se ale v roce 1859 vystavěla škola ve Slavoňově, byla otázka školy odsunuta na dlouhou dobu. Děti z Bohdašína docházely do školy ve Slavoňově. V zimě se učilo v Bohdašíně v čísle 56 Josefa Bělobrádka – tkalce a učitel (říkalo se mu spomocník) docházel ze školy ve Slavoňově. Po zimním vyučování museli rodiče dětí, které se zúčastnily vyučování, zaplatit učiteli 20 krejcarů na obuv. V dalších zimních obdobích se učilo u Václava Popelky čp. 44, Jos. Vymetálka čp. 49 a Fr. Přibyla čp. 52; učitelé byli V. Výravský, Jos. Pilc, Jos. Světlík a Matěj Linhart. Když měla být ve Slavoňově v roce 1887 škola rozšířena, tehdy se otázkou zřízení školy v Bohdašíně trochu pohnulo. Bylo nakácené a osekané dříví na stavbu. Jelikož se ale občané Bohdašína a Tisu nedohodli na místě, bylo od stavby upuštěno.

Na počátku 20. století byla zimní expositura zrušena a děti musely chodit do školy ve Slavoňově.
Po mnoha letech se opět ujala myšlenka na zřízení školy. Dne 6. března 1912 byla vyslána deputace dvou členů výboru – Josefa Popelky a Jana Macha v doprovodu zemského poslance Josefa Holance, učitele z Valu, do Prahy k zemskému úřadu. Usnesením okresní školní rady v Novém Městě nad Metují ze dne 29.6.1912 čj. 2302 bylo nařízeno otevříti exponovanou školu v Bohdašíně. Za tímto účelem byla zajištěna jediná místnost v čp. 22 u Josefa Grima, starosty obce, kde se od 30.9.1912 učilo. Poslední komise, která shlédla místo na stavbu, byla 29. ledna 1913. Stavba byla zadána 8.4.1913 staviteli Jirsákovi z Dobrušky za 21 922 korun.

Základní kámen byl položen 23.4.1913 v 9:00 hodin. Otevření školy bylo 3.9.1913. Slavnostní předání školy bylo dne 7. září 1913 za účasti 104 občanů a učitelů ze širokého okolí.

V roce 1918 byla škola v Bohdašíně prohlášena za samostatnou. První divadlo sehrály děti 2. února 1922, a to hru „Sůl nad zlato“.

Ve školním roce 1923/24 bylo v obci 55 školou povinných dětí. Ve škole bylo 42 žáků (1. odd. 6 žáků, 2. odd. 12 žáků, 3. odd. 13 žáků, 4. odd. 11 žáků), z toho 17 chlapců a 25 děvčat. 29.5.1925 byla na škole a v obci slavnost přivítání zájezdu 23 slovenských učitelů.
I do života naší obce krutě zasáhly události 2. světové války. Doba vyučování byla v roce 1944 zkrácena na 2 dny v týdnu, protože učitel Fr. Vokál byl totálně nasazen na práci v Německu.

V osvobozeném Československu se i chod naší školy dostával do normálních kolejí. V roce 1946 se jí dostalo vysokého ocenění, „Čestné uznání“ ministerstva školství ČSR. Avšak postupně se začal projevovat problém malého počtu žáků, přesto se existenci školy podařilo udržet až do konce školního roku 1962/63, kdy usnesením rady ONV v Rychnově nad Kněžnou ze dne 21.8.1963 byla škola v Bohdašíně zrušena. Od té doby jsou tedy děti nuceny dojíždět do škol v okolí – Ohnišova, Nového Hrádku a Dobřan.

Učitelé a žáci naší školy věnovali velkou část svého volného času ochotnické činnosti. Bylo nastudováno mnoho divadelních her. Vůbec nejúspěšnějším představením byla hra „Dukátová semena“, která se dočkala 6 repríz.